Úspěchy a neúspěchy letošního léta
Po dlouhé době jsem se rozhodla přidat nový příspěvek. (píše Lů)
V červnu se mi stalo u chovných kachen Indického běžce, že chtěly obě sedět na vajíčkách. Snažila jsem se jim proto udělat dvě hnízda v jednom kachníku. Hnízda jsem oddělila přepážkou. A těšila se na mnoho malých kachňátek.
Ale co se nestalo, kachny měly v hnízdech obě po osmi vajíčkách. Každé ráno poté bylo aspoň jedno vajíčko rozbité. Nejdříve jsem si myslela, že se mi do kachníku dostala lasice kolčava, proto jsem zabezpečila všechny malé dírky, kterými jsem si myslela, že by se mohla do kachníku dostat. A před kachníkem jsem pro jistotu nastražila sklopec, kdyby se tam náhodou dostala kuna, ale tomu jsem nevěřila.
Postupem času jsem vajíčka našla i ve výběhu, ale spíš vypadala jako proklovaná. Tak jsem se začala domnívat, že se o ně kachny perou a třeba je vynesly z kachníku přilepené na břiše.
Jednoho dne jsem odněkud přijela a sklopec byl spadlý. Těšila jsem se, že jsem konečně chytila lupiče, ale lupiče, který se do sklopce chytil, jsem tedy opravdu neočekávala.
Ve sklopci byla totiž chycená straka. Jestli se ptáte, co jsem s ní udělala, tak nečekejte žádné dramatické ukončování jejího života. Protože jsem nevěděla co s ní, tak jsem ji zase pustila.
A jelikož už se straka opětovně nechytila, myslím, že se ze skušenosti se sklopcem poučila a na kachní vajíčka si už raději nechala zajít chuť. Navíc mám výběh před kachníkem nově chráněný sítí i ze shora, takže už se mi tam dostanou jen vrabčáčci.
A jaké plyne z tohoto příběhu ponaučení?
Dávejte si pozor i na Straku obecnou. 
